Jak je již z názvu patrné, aktuální výstava v Severočeském muzeu představí Alfonse Muchu (1860-1939), pravděpodobně nejznámějšího českého umělce ve světě, nejen tak, jak je všeobecně vnímán a uznáván, tedy jako mistra dekorativního ornamentu a brilantního malíře, ale nezvykle i jako výrazného fotografa.
Zájem o Muchovo dílo, oživený jednak stopadesátým výročím jeho narození v loňském roce, jednak nedůstojným sporem o umístění cyklu pláten Slovanská epopej, reflektovalo s většími či menšími ambicemi hned několik výstav doma i v zahraničí. Ve víru znovu rozpoutaných sporů o jeho umělecký odkaz, kdy na straně jedné je až nekriticky veleben a na straně druhé stejně zarputile odmítán, je však právě Muchova fotografická tvorba neprávem opomíjena a jakoby přehlížena, přestože ho i v tomto oboru můžeme považovat za skutečného průkopníka, zejména co se žánru aktu týče.
Jistá nechuť teoretiků zabývat se více Muchovým fotografickým dílem snad historicky pramení z toho, že fotografie mu nikdy nebyla "uměleckým" oborem, ale pouhým prostředkem k zachycení momentálního okamžiku; poloh, výrazů a gest modelů, se kterými dále pracoval již jako malíř. Snad právě pro tento moment se zdají být jeho fotografie statické a naaranžované, ale za objektivem vždy stál Alfons Mucha, malíř. Tak jsou jeho snímky více fotografickými obrazy na pomezí dokumentu, než živými fotografiemi majícími prvoplánově umělecké ambice.
S fotografováním modelů a ateliérových kompozicí začal Mucha velmi záhy, nejspíš již ve Vídni kolem roku 1880, tedy v době, kdy fotografie byla víceméně novým oborem zobrazování, a prakticky se jí věnoval až do konce 20. let 20. století, zvláště intenzivně pak v období vzniku Slovanské epopeje, tedy mezi lety 1912-1926. Šťastnou shodou okolností, i péčí Jiřího Muchy, zůstaly desky a negativy, které si Mucha také sám vyvolával, v rodině zachovány a mohly být znovu vykopírované.
Právě jednu z několika málo takto vzniklých kolekcí, jež čítá zhruba šedesát fotografií, budou moci návštěvníci shlédnout společně s originálními Muchovými plakáty ze sbírek muzea. Ač se některé z vystavených plakátů objevily již v minulosti na některých tematicky zaměřených výstavách, tak v úplnosti jsou veřejnosti prezentovány vůbec poprvé. Vedle patrně nejslavnějšího Muchova plakátu, kterým je "La Dame aux Camelias" z roku 1896, zaslouží obdiv také další reklamní, neméně impozantní plakáty nejen pro herečku S. Bernhardtovou a divadlo "Théâtre de la Renaissance". Právě zde mohl Mucha plně uplatnit a k dokonalosti dovést svůj grafický styl, založený na stylizaci převážně ženských postav zasazených do dekorativního rámce. Jako ilustrace Muchova všestranného nadání na poli užitého umění může sloužit také návrh gobelínu a koberce (pro účast firmy Ginzkey ve Vratislavicích n. N. na světové výstavě v Paříži 1900), který je zde vystaven společně se zmenšenou replikou téhož koberce vyvázanou při příležitosti 120. výročí založení firmy Ginzkey v roce 1963.
Bonusem výstavy je pak unikátní plastika podle návrhu A. Muchy s názvem "Dívčí hlava" vzniklá kol. roku 1900, která se návštěvníkům představí v prosinci v rámci permanentního cyklu Exponát měsíce. Protože si mimořádnost tohoto díla, potažmo Muchovo angažmá v sochařství, nepochybně zaslouží větší prostor, budeme se mu více věnovat samostatně v prosincovém vydání měsíčníku.
denně mimo pondělí
9:00-17:00 hodin
středa do 18:00 hodin
Expozice+výstavy
dospělí: 50,- Kč
studenti, žáci: 20,- Kč
důchodci: 20,- Kč
Pouze výstavy
dospělí: 30,- Kč
studenti, žáci: 10,- Kč
důchodci: 10,- Kč
děti do 6 let, ZTP,
ZTPP: zdarma
rodinné: 120,- Kč
Těšíme se na vaši návštěvu.
| datum od | datum do | čas |
| 11.11.2011 | 12.02.2012 | - |
Stálá expozice:Umělecká řemesla, Historie, Přírodověda, Umělecký plakát, Mechanické hrací stroje z přelomu 19. a 20. století. ...