Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstava (100. výročí vzniku ČSR) - Praha

1. Úvod
2. Kalendář akcí
3. Detail článku

28.10.2018 - 30.06.2019 Praha

Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstavaNárodní muzeum a Slovenské národné múzeum ke 100. výročí založení společného státu připravily projekt s názvem Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstava.Návštěvníkům Bratislavského hradu a poté i návštěvníkům Historické budovy Národního muzea v Praze výstava odvypráví příběh, jak se zpočátku nereálný projekt Československa stal skutečností.…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstava

Národní muzeum a Slovenské národné múzeum ke 100. výročí založení společného státu připravily projekt s názvem Česko-slovenská výstava a Slovensko-česká výstava.

Návštěvníkům Bratislavského hradu a poté i návštěvníkům Historické budovy Národního muzea v Praze výstava odvypráví příběh, jak se zpočátku nereálný projekt Československa stal skutečností. Přiblíží dějiny společného státu Čechů a Slováků; ukáže to, co nás spojovalo i rozdělovalo. Vztahy mezi národy vykreslí i na pozadí skutečných osudů konkrétních lidí.

Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění také soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel. Při příležitosti tohoto významného výročí budou zapůjčeny originály Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler.

Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.
Zapůjčeno: Senator John Heinz History Center, Pittsburgh, USA

Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.
Zapůjčeno: Francouzský diplomatický archív, Paříž, Francie

Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Protokol Hácha – Hitler
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.
Zapůjčeno: Politický archiv Ministerstva zahraničních věcí, Berlín, SRN

Celý projekt doprovodí bohatý doprovodný program včetně speciálních akcí pro školy.

Výstava bude otevřena v dubnu 2018 na Bratislavském hradě a následně bude převezena do Prahy, kde bude slavnostně zahájena 28. října 2018.

V Praze bude navíc spojena s další jedinečnou událostí – veřejnost se díky ní podívá do Historické budovy Národního muzea, která je od roku 2011 uzavřena kvůli rekonstrukci.

Další akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail