Cestovatelské kino v Kině Lucerna protančí Kubou
 
Neodolatelné slunce, míchané drinky, exotická kuchyně, nakažlivá hudba, talentovaní tanečníci. Kuba už desetiletí láká do svých osidel cestovatele z celého světa. Ale každé peso má druhou stranu, a i v této lákavé zemi kontrastuje tradiční kubánská zábava s nízkou životní úrovní. V Cestovatelském kině: Kuba se ve středu 24. 5. v Kině Lucerna v Praze seznámíte místem nedotknutým západním světem a s nádechem socialismu, které naleznete už jen málokde. Provázet ním bude cestovatelka Michaela Poborská.
 
Kuba patří mezi nejčastější cestovatelské sny lidí. Jaká byla vaše první cesta do této země?
Michaela Poborská: Také to bylo splnění snu. První cesta do Latinské Ameriky si mě omotala kolem prstu a pořád spolehlivě utahuje. Projeli jsme celý ostrov napříč, zkoumali hlubiny jeskyní ve Vinales, pralesy v okolí Baracoa, jezdili s dělníky na korbě kamionů a tančili salsu na střechách Havany. Sbírali jsme finty, jakými z nás Kubánci tahají konvertibilní pesa, bažili po místech, kde splyneme s místními a plnými doušky nasávali esence života v Karibiku.
 
Z obrázků, filmů či knih má asi každý nějakou představu o Havaně. Většinou je to představa o barevných starých autech, tancujících a zpívajících lidech v ulicích, o nabitých barech i o všudypřítomném socialismu. Jak vypadá zbytek Kuby? Čím se tam lidi živí a jak tam plyne život?
M. P.: Překvapivě to není iluze, takhle se na Kubě opravdu žije. Nablýskaný Chevrolet z 57. roku není jenom pozlátko pro turisty, ale často taky největší rodinný poklad na koleni opečovávaný plechový miláček. Ani taneční vystoupení na ulicích a v barech nedělají Kubánci vždy prvoplánově pro turisty, prostě tím žijí. Život v rytmu salsy je jedním z umění, ve kterém bychom se od Kubánců mohli inspirovat. Většina venkovanů pracuje v zemědělství, ale překvapivě velká část lidí je zaměstnána ve státních službách, ale i ve službách tajné policie a v cestovním ruchu.
 
O Kubě se v posledních měsících mluví hlavně v souvislosti se vztahy s USA a její otvírání se západnímu světu. Jak se mění kubánská společnost v posledním období?
M. P.: Ještě před pár lety jste si na Kubě nemohli zajít ani na jídlo do restaurace. V regálech obchodů byly pouze základní suroviny (rýže, mouka, fazole), a to dokonce na přídělové lístky. Dneska už se normálně najíte v restauraci, pronajmete auto, připojíte na WiFi. Kubáncům se otevřela možnost podnikat, a tak můžete sledovat jejich více či méně úspěšné a úsměvné pokusy, jak se s tím vypořádávají. Přece jen, průměrný plat srovnatelný s cenou oběda v restauraci je asi pochopitelný důvod, že právě turismus je jedním z nejlákavějších způsobů, jak si na přismahlých „gringos“ trochu přivydělat. Přesto jsou Kubánci opravdu příjemnými společníky a jen co opustíte hlavní turistické lokality, snadno najdete skutečný zájem a nepředstíranou pohostinnost.
 
Když se někdo rozhodne okusit atmosféru této země, co by si neměl na Kubě nechat ujít?
M. P.: Opravdová Kuba tepe hned za hranicí nablýskaných bulvárů. Pokud ji chcete poznat, vynechte auto z půjčovny, hotelové rezorty a Varadero. Vydejte se vlakem, na korbě „kamionu“ s dělníky nebo organizovaným autostopem. Ubytujte se v soukromí Casas particulares, bavte se s místními, nakupujte na tržnicích, pijte rum z decovky, pokuřujte doutníky bez kolku, s dědoušky hrajte na ulicích domino, s kakaovými klučíky fotbal, a místo načítání průvodců se nechte naučit základní kroky salsy. To je zaručená průprava k tomu, že své putování protančíte.
 
Na co si turisti na Kubě musí zvyknout? Co je tam překvapí?
M. P.: Třeba dvojí měna. Krom kubánského pesa (1 CUP = cca 1 Kč) existuje ještě tzv. konvertibilní peso (1 CUC = cca 1 USD = cca 25 Kč), čili uměle vytvořená měna pro zahraniční obchod a turistický ruch na ostrově. Přitom ceny jsou jednotné a předpokládá se, že to, co zaplatí Kubánec v místní měně, se turistovi vynásobí 25krát. Není to však legislativně vymahatelné, ve směnárnách si můžete legálně směnit obě měny. Z toho pak pramení spousta, více či méně, zábavných pokusů, jak z turistického oslíka vytřepat co nejvíce (úsměv).
 
Čím je podle vás Kuba výjimečná v porovnání s jinými zeměmi?
M. P.: Právě svou izolovaností, informační bublinou, v níž Kubánci žili několik desítek let. A svou schopností, jak navzdory útrapám režimu, dokážou v poledne tančit, na svět se usmívat a z každého dne radovat. Ten ostrov je skutečným skanzenem, z každého rohu dýchá odkaz revoluce z roku 1959, která má pořád nehynoucí přesah do přítomnosti. To je opravdu fascinující. Stejně tak jako aktuální události, napínavý vývoj a pocit, že v přímém přenosu přihlížíme dalšímu velkému zářezu v ose kubánských dějin.
 
Michaela Poborská
je garantkou zájezdů v CK, objevování a příprava rozmanitých cestovatelských výzev je tedy jejím denním chlebem. Karibská oblast a Latinská Amerika tvoří nejen profesní akční rádius, ale i srdcovou záležitost. Z kancelářské klícky se ráda nechá vytrhnout k různě bláznivým projektům, například od zachraňování mořských želv v Mexiku, přes plavbu podél břehů Ohňové země, cyklotoulání napříč Marokem až po expedici Laponskem na běžkách v survival variantě.
 
24. 5. (středa)
Start: 20:30 hod.
Vstup: bit.ly/PredprodejKuba
 
 

Těšíme se na vás!

Konání akce

od do  
24.5.2017 (Středa) 24.5.2017 (Středa) 20:30