Křest nové knihy "Ve jménu naděje…"

1. Úvod
2. Kalendář akcí
3. Detail článku

27.05.2018 Plzeň

Maják Plzně a Západočeské muzeum v Plzni Vás srdečně zvou na křest nové knihy "Ve jménu naděje: tři inspirativní příběhy spojující Plzeň a Lidice". Křest knihy se uskuteční v přednáškovém sále Národopisného muzea Plzeňska v dopoledních hodinách 27. května. Publikace zahrnuje Příběh rodiny Královy - Příběh Josefiny Napravilové - Příběh Marie Uchytilové-Kučové, Vzpomínky lidických…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Maják Plzně a Západočeské muzeum v Plzni Vás srdečně zvou na křest nové knihy "Ve jménu naděje: tři inspirativní příběhy spojující Plzeň a Lidice". Křest knihy se uskuteční v přednáškovém sále Národopisného muzea Plzeňska v dopoledních hodinách 27. května. 

Publikace zahrnuje Příběh rodiny Královy - Příběh Josefiny Napravilové - Příběh Marie Uchytilové-Kučové, Vzpomínky lidických pamětníků a další kapitoly. 

Den a čas představení nové knihy nebyly zvoleny náhodou. Dne 27. května 1942 v půl jedenácté dopoledne podnikli členové výsadkového týmu operace Anthropoid v Praze - Libni útok na Reinharda Heydricha.

Publikace byla vydána Majákem Plzně k výročí 100 let od vzniku Československa. Nová kniha, která vznikla za finanční podpory Plzeňského kraje a Města Plzně, bude na místě k zakoupení za zvýhodněnou distribuční cenu (200 Kč).

Vedoucí autorského kolektivu: Lukáš Mácha, Pavel Motejzík
Autorský kolektiv: Vlastislav Janík, Sylvia Klánová, Lukáš Mácha, Pavel Motejzík, Eduard Stehlík

-------

Rodina Králových
Adresu rodiny Královy z Plzně obdrželi parašutisté skupiny Anthropoid až v letadle při svém letu nad okupované území Čech a Moravy. Rodina Králova se tak stala prvním úspěšným podporovatelem této operační skupiny. Zároveň se stala i jednou z prvních, která byla po selhání K. Čurdy vyzrazena a zatčena. Tento příběh bude proto věnován této plzeňské rodině, která za službu vlasti položila své životy.

Marie Uchytilová
Prof. Marie Uchytilová, akademická sochařka (17. 1. 1924 Kralovice – 16. 11. 1989 Praha), žila část života v plzeňské Zbrojnické ulici č. 6. Byla znamenitou sochařkou, která ztvárnila busty a plastiky mnoha významných českých osobností a nepřeberné množství plastik různých žánrů a velikostí. Na konci šedesátých let, zcela bez objednávky, jen z vnitřní potřeby, začala pracovat na pomníku lidických dětí pro Lidice. Téměř dvacet let postupně, první polovinu té doby dokonce od rána do večera, bez víkendů, svátků či dovolené, modelovala až 18 hodin denně symbolickou podobu každého z 82 lidických dětí, zabitých v likvidačním táboře v polském Chelmnu. S každou novou sochou prožívala jejich tragický osud. Chtěla, aby její dílo bylo zároveň chápáno jako pomník všem dětským obětem válečných hrůz - "Památník dětských obětí války". Sousoší vytvořila a za pomoci manžela dokončila v sádrových odlitcích v roce 1989, v konečné nadživotní velikosti a sestavě. Nikdy nedostala nic zaplaceno, vše financovala z rodinného rozpočtu, ač během vzniku díla spontánně posílali různí lidé z celé naší země na vznikající sousoší finanční prostředky. Přesto sebemenší částka z těchto peněz, uložených na dvou účtech v Lidicích a na Kladně, nebyla sochařce státem na dílo uvolněna. Byla proto rozhodnuta na odlití celého sousoší do bronzu vydělat sama finanční prostředky prostřednictvím nové nadživotní zakázky "Mír pro děti" do Spolkové republiky Německo. Její snahy ukončila náhlá smrt, odlít do bronzu sama stihla jen tři sochy. Prvních třicet soch bylo v Lidicích instalováno až v roce 1995, poslední pak 10. června 2000, třicet let po zahájení práce a jedenáct let po smrti autorky.

Josefina Napravilová
Významná plzeňská rodačka Josefina Napravilová byla jednou z nejdobrosrdečnějších dam, které kdy v Plzni spatřily světlo světa. Narodila se zde 21. ledna 1914. Již od útlého věku pomáhala dětem či všemu živému v okolí, jímž bylo ubližováno, a tuhle vlastnost si nesla hrdě celým životem. V závěru druhé světové války pomáhala v Praze ošetřovat raněné. Po válce hledala v zahraničí zavlečené československé děti, nalezla jich celkem 40 a mezi nimi rovněž prvního chlapce z Lidic Václava Hanfa. Nikdy za tuto činnost nepožadovala a ani neobdržela žádný honorář. Jak sama říkala: "Nikdy jsem nemohla mít vlastní děti, ale přesto jsem jich měla nakonec čtyřicet." V roce 1948 se ve Vídni účastnila pomoci uprchlíkům z východního bloku. V letech 1949 – 94 žila v emigraci v Kanadě. V roce 2008 obdržela otisk historické Pečetě města Plzně, rok na to čestné občanství Lidic a od prezidenta Václava Klause Řád T. G. Masaryka III. třídy. Veškeré své jmění věnovala před smrtí na podporu vysokoškolských studentů. Opustila nás 19. února 2014, necelý měsíc po oslavě 100. narozenin. Se členy Majáku Plzně udržovala v závěru života blízké osobní kontakty.

Mapa

Další akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail