Nové výstavy - Dům umění Ústí nad Labem

1. Úvod
2. Kalendář akcí
3. Detail článku

28.03.2018 - 19.05.2018 Ústí nad Labem

Nenechte si ujít vernisáže výstav:THIS IS NOT ABOUT SUGARMona Vatamanu & Florin Tudora Alžběta BačíkováTichá zpráva ve středu 28/3 od 18 hodin v Domě umění Ústí nad Labem Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty PurkyněOd 16 hodin proběhne komentovaná prohlídka výstavy THIS IS NOT ABOUT SUGAR s umělci a kurátorem výstavy.THIS IS NOT ABOUT SUGARMona Vatamanu & Florin TudorJedním…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Nenechte si ujít vernisáže výstav:

THIS IS NOT ABOUT SUGAR
Mona Vatamanu & Florin Tudor

a

Alžběta Bačíková
Tichá zpráva

ve středu 28/3 od 18 hodin

v Domě umění Ústí nad Labem Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

Od 16 hodin proběhne komentovaná prohlídka výstavy THIS IS NOT ABOUT SUGAR s umělci a kurátorem výstavy.

THIS IS NOT ABOUT SUGAR
Mona Vatamanu & Florin Tudor

Jedním z hlavních témat obsažených v dlouhodobé výstavní koncepci Domu umění Ústí nad Labem je soustředěné ohledávání specifických aspektů, které naši existenci ukotvenou ve středoevropském prostoru, obohacují o vnímání historicky a společensky příbuzných, a přesto v individuálních zákrutech specifických, prožitků regionálních sousedů a generačních souputníků. Je přitom zřejmé, že v aktuálních zjitřených politických souvislostech, které do jisté míry reprezentují eskalující hluboký sociální konflikt, posiluje touha po studiu paralelních proudů či tendencí určujících současnou situaci v okolních státech a nalézání společných často bolestných zkušeností prosakujících z minulosti. Téměř třicet let po zásadních politických změnách, které ukončily dlouhou totalitní periodu s devastujícím dopadem na charakter Střední a Jihovýchodní Evropy, se opět s největší naléhavostí vyjevuje potřeba navrátit se ke studiu tohoto tragického období dějin, neboť je zřejmé, že jeho důsledky zcela zásadně spoluurčují charakter našeho současného životního prostoru.

Rumunská autorská dvojice Mona Vatamanu & Florin Tudor se problematikou individuální i kolektivní paměti dlouhodobě zabývá a v různých tematických zaměřeních i v odlišných formách ji akcentuje jako klíčový akcelerátor svých komplexních uměleckých realizací. Za východiska zájmu těchto autorů přitom lze chápat tři vzájemně se ovlivňující komplexní okruhy otázek: reinterpretaci určujících filozofických proudů spojených se základy levicového myšlení – tedy především s odkazem Karla Marxe, apropriaci a důslednou kritiku společenský procesů spojených s totalitním obdobím ale rovněž s navazující posttotalitní periodou 90. let minulého století a v neposlední řadě analýzu dramatických a často protichůdných politických, ekonomických a kulturních procesů, které zásadně predestinují aktuální societu. Všechny tyto linie uvažování přitom v práci umělecké dvojice Mona Vatamanu & Florin Tudor direktivně či naopak skrytě vyrůstají ze specifického zázemí nedávných dějin Rumunska i jeho žhavé přítomnosti, přičemž nezřídka toto lokální prostředí konfrontují se širšími globálními souvislostmi. Autoři tak přirozeně migrují různými revolučními hnutími a geopolitickými topografiemi i historickými kontexty směrem k umanutému a do jisté míry utopickému hledání sociální solidarity a spravedlivějšího světa.

Zvolených témat se Mona Vatamanu & Florin Tudor zmocňují prostřednictvím různorodých uměleckých strategií, neboť vždy hledají vizuální jazyk přesně odpovídající charakteru vyprávěného příběhu. Tomu odpovídá i koncepce jejich výstavy připravené pod názvem THIS IS NOT ABOUT SUGAR pro Dům umění v Ústí nad Labem, která v retrospektivním záběru kombinuje některá jejich starší díla se zcela aktuálními realizacemi připravenými přímo pro tento specifický výstavní prostor.

Film Manifestul z roku 2005 je tvořen minimalistickou videosekvencí, která zaznamenává veřejnou performanci Mony Vatamanu & Florina Tudora uskutečněnou v jednom z vídeňských modernistických utopických urbanistických komplexů. V rámci jednoduché akce umělci rozhazovali z výškové budovy prázdně listy papíru a evokovali tak ilegální revoluční ale později zároveň antikomunistické – disidentské – formy distribuce různých manifestačních materiálů a provolání.

Jeden z klíčových a stále rozvíjených projektů Mony Vatamanu & Florina Tudora nazvaný Dostaveníčko s historií (od roku 2007 do současnosti) kombinuje v podmanivé instalaci sérii expresivních maleb reflektujících různé aktuální společensky události, či jejich mediální obraz, a zvukový záznam Komunistického manifestu, přičemž prostřednictvím nachystaného mikrofonu nabízí divákům možnost komentáře.

Série fotografií Prach z Grzybowské 51 (2008) v symbolické hyperbole dokumentuje intervenci Mony Vatamanu & Florina Tudora do urbánního prostředí Varšavy, v rámci které vyplnili cementovým prachem čtverhranný otvor reprezentující paměť konkrétního místa spojeného s existencí i tragickým zánikem židovské komunity. Toto subtilní umělecké gesto upozorňuje na skryté a pro současné obyvatele často nesrozumitelné vrstvy lokální historie, které ovšem stále silně spoluurčují atmosféru jejich životů. Prach přitom umělci v tomto díle interpretují nejenom jako clonu zapomnění, ale také palčivou materialitu paměti.

Film Il Mondo Novo (2016) odkazuje ke stejnojmenné fresce Giandomenica Tiepola z roku 1991, která zobrazuje zástup lidí hledících s očekáváním k lákavému a neuchopitelnému novému světu čekajícímu za nekonečným a nedosažitelným horizontem. Mona Vatamanu & Florin Tudor v šestiminutové video sekvenci prostřednictvím volné citace Tiepolova díla konfrontují příbuzně strukturovanou skupinu nadčasových pozorovatelů se současným narušeným urbánním prostředím zásadně determinovaným hybridními sociálními experimenty a predátorskými ekonomickými zájmy. Na troskách idealistických iluzí tito věční hledači vyhlížejí novou revoluční společenskou perspektivu, i když si zároveň bolestně uvědomují nepřekročitelné limity vlastní angažovanosti.

V intervenci připravené pod názvem Heliotropismus / O časovosti modernosti přímo pro Dům umění Ústí nad Labem Mona Vatamanu & Florin Tudor dočasně odhalili monumentální keramický reliéf ze sedmdesátých let minulého století skrytý za jednou ze stěn výstavního prostoru, který původně sloužil jako jídelna studentské menzy. Toto archeologické gesto upozorňuje jak na latentní střet utopického a ideologického charakteru modernismu deformovaného totalitními politickými tendencemi a mechanismy, tak na nezbytnost kritické analýzy stavu současné společnosti, která se neobejde bez důsledného průzkumu a reinterpretace nedávné minulosti postupně překrývané globálními vrstvami zapomnění.

Výstava Mony Vatamanu & Florina Tudora v Domě umění Ústí nad Labem připomíná křehkost a zranitelnost sociální existence a zároveň vyzývá k posílení politické a komunitní zodpovědnosti. Upozorňuje na fakt, že – v návaznosti na iniciační myšlenku Ludviga Witgensteina – "o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet". Ticho však v žádném případě nemusí a nesmí být prostředkem zapomnění či ignorace. Naopak právě v jeho soustředění se již zdánlivě detailně poznané věci či události vyjevují jinak, odlišně a v nových souvislostech, aby se znovu staly součástí aktuálního diskurzu našich životů.
Autorská dvojice Mona Vatamanu & Florin Tudor společně působí již od roku 2000, přičemž v roce 2008 prezentovala svoje dílo Dostaveníčko s historií na prestižním Berlínském bienále a v posledních letech se formou samostatných výstav představila například v Neue Galerie v Innsbrucku, Kunsthalle Lisabon, Frankfurter Kunstverein nebo Secession Vienna.

Alžběta Bačíková: Tichá zpráva
vernisáž se uskuteční ve středu 28. 3. 2018 v 18:00, výstava potrvá do 19. 5. 2018
kurátorka: Martina Johnová
Doprovodný program v úterý 27. 3. 2018
17:00 – 19:00 video workshop s umělkyní pro neslyšící, výsledné video bude prezentováno v galerii

Alžběta Bačíková (*1988), mladá umělkyně nastupující generace, absolvovala magisterské studium na Fakultě výtvarných umění v Brně (2014), aktuálně zde studuje v doktorském programu. Její tvorba se koncentruje na pohyblivý obraz, který podrobuje různým experimentům a zkoumá jejich hranice. Alžběta Bačíková je nominována na prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého určenou pro české umělce do 35 let.
Tématem tvorby Alžběty Bačíkové je reflexe dokumentárních forem v současném umění. Pracuje s médiem pohyblivého obrazu a zkoumá, do jaké míry je v rámci tohoto žánru možná objektivita a nezaujatost. Očividný je její zájem o současná společenská témata, zabývá se vlivem technologií, digitalizace, otázkami reprezentace a sebeprožívání. Alžběta Bačíková absolvovala magisterské studium na Fakultě výtvarných umění v Brně (2014), aktuálně zde studuje v doktorském programu.

Za vznikem projektu Alžběty Bačíkové v galerii 2 stojí myšlenka a zájem o spolupráci s komunitou neslyšících. Výstava odhalí filmový dokument Hrdinové, který vypráví o muži, jenž pracuje jako dělník v továrně na pneumatiky a zároveň cvičí kung-fu. Svá poslední videa natočila v rámci doktorského výzkumu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Sleduje jeho pohyby, vyřezává detaily, rozostřuje divácký pohled. Umělkyně zde zároveň pracuje s dynamickým střídáním obrazů a záběrů, které se podporují a asociativně prolínají. Do videa také záměrně vsazuje snadno rozpoznatelné stereotypní dokumentární formy: jsou zde přítomny určité prvky jako třeba postupný nástup s pohledem do ulice a instrumentální hudbou, které v sobě máme díky televizním dokumentům hluboce zažité. A jsou to právě tyto prvky, pomocí nichž autorka formuluje svou otázku vracející se v průběhu celého videa: Jakým způsobem se konstituuje protagonistova (filmová) subjektivita skrze formu dokumentárního pohledu?

Filmový dokument Hrdinové bude nově pro výstavy v galerii 2 Domu umění Ústí nad Labem sestříhán za pomocí skupinového workshopu pro neslyšící. Alžběta Bačíková se pokusí najít způsob, jak přizpůsobit umělecký dokumentární film osobám s postižením sluchu.

 

Těšíme se na vaši návštěvu.

Mapa

Další akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail