V Sušických jesličkách jsou zastoupeny významné památky města Sušice a jeho okolí a je před vámi také spousty života v podobě lidí a zvířat, která je jejich životem provázejí. Na horizontu proti Vám je nejvyšší řada objektů, poměrně vzdálených od samotné Sušice a přece tvořících důležité články života na Sušicku. Zleva vidíte mlýn, k němuž přivážejí hospodáři pytle zrní, vedle něj s charakteristickou šumavskou zvoničkou je horská usedlost - uzavřené hospodaření, které v zasněžené šumavské krajině muselo obyvatelům zabezpečit soběstačnost i na poměrně dlouhý čas. Následuje prostá kaplička, vesnická zvonička a kostel, ve kterém se lidé scházeli ve velikém počtu, aby společně vyslechli slovo boží. Vedle kostela je symbol ochrany kraje - hrad Kašperk a ještě výš nad nimi se rozhlíží nad celým Sušickem i Svatobor se svou rozhlednou.

Druhá řada objektů ukazuje jiný typ hradu - Rabí, rozlohou největší hrad v Čechách, a proto jsou z něj naznačeny jen obranné prvky obytné věže a vnější hradby. A vedle už následují ukázky života na Šumavě - je tu živo u muziky, kde lidé zapomínali na své starostí, ale je tu i práce, která je živila – od samostatné řemeslnické práce až k  důlní činnosti a těžbě zlata kolem Kašperských Hor.

Třetí řada objektů připomíná, jak mnoho znamenalo pro Šumavu bohatství dřeva. Začíná vlastně už vlevo od hradu Rabí, na vršíčku, na který právě dva dřevaři s koněm vytahují poražený strom. Odtud směrem dolů při levé stěně je znázorněno plavení dřeva vodním kanálem a odtud doprava jsou naznačeny důležité výroby, hlavně v papírně a ve sklárně. A jak jinak, vedle sklárny je také kostel sv. Mouřence, pod kterým v rozlehlém otavském údolí pracovala v Anníně jedna z nejznámějších skláren. A ještě něco je ve čtvrté řadě. Když se vrátíte pohledem doleva, nad úrovní řady vidíte sušické poutní místo – kaple Anděla Strážce.

Čtvrtá řada připomíná památky samotného města Sušice. Vlevo k nám vyplouvají voraři, všimneme si také rýžovníků zlata a už nás od řeky přivádí východní brána rovnou do středu města, na jeho náměstí, kde se scházela většina Sušičanů, trhovců i kupujících odjinud. Kolem radnice, která po přestavbě v 18.století byla největší radnicí v Čechách, jsou rozmístěny výstavné domy, zejména dům Voprchovský (dnešní muzeum) a Rozacínovský (s kdysi slavnou lékárnou), a další domy, např. „U korábu“, od jehož hospody právě vyjíždí pivovarský vůz a v němž v poklidu nalévá hospodský svou dobrou míru. Nesmíme zapomenout také na „mosteckou“ či „klášterní“ bránu, která směřovala k mostu přes Otavu a dál ke Zlaté stezce. Úplně napravo jsou v této řadě kostel sv.Václava, který připomíná starobylou křesťanskou tradici pod kdysi pohanským Svatoborem a také židovská synagoga, která připomíná, že i v Sušici žila část národa, roztoulaného po celém světě.

Pátá řada je rozdělena. Vlevo od „svaté chaloupky“ je naznačeno využívání vody jako dalšího bohatství Šumavy. Člověk by svými svaly nestačil ze stromů vyrobit objemné trámy, ale používá k tomu trkače jako speciální vodní pohony. Byla jich v okolí celá řada, než se začaly používat energeticky náročné motory. Vpravo je výrobna sirek, které proslavily Sušici po celém světě. A protože od sirek vznikají také požáry, je tu i symbol hasičského sboru, který má v Sušici dlouhou tradici a také velkou úctu. Jak jinak, když Sušice byla od středověku zkrušena tolika požáry.

Šestou řadu tvoří především samotná svatá chaloupka, jádro a srdce všech vánočních jesliček. To je ta část, která připomíná, že původní Ježíšův příběh se naplnil kdesi na dalekém východě, v chudém chlévě za městem Betlémem. Naznačuje to palma, cizokrajný slon, velbloud i oděvy těch bohatých příchozích poutníků. Na ostatních postavách ani nepoznáme, že by mělo jít o krajinu cizí. A je to tak správné, protože Ježíšův příběh obepnul svět, spojil ho jednou vírou v budoucnost, ať jsme kdekoliv. A abychom si připomněli, že nejde o jesličky jakékoliv, ale o jesličky Sušicka, podívejme se ještě kolem svaté chaloupky. Hned zleva to připomíná symbol starodávného řemesla lesních uhlířů. Jako k jesličkám směřují králové cílevědomě, k lesním milířům králové obyčejně zabloudili jen v pohádkách. A tak i tady musí být milíř a uhlíř s krásnou uhlířkou. A také odvěký přítel člověka – kůň – jehož svaly jsou napjaté k prasknutí při vlečení stromu, šumavského bohatství, z kterého pochází i jesličky, na které shlížíte.

Otevírací doba muzea v době od 6.12.2013 do 1.1.2014 :

úterý – sobota: 10°°- 12°°, 14°°- 1630 hodin

neděle: 10°°- 1130 hodin

zavřeno: pondělí 9.12., 16.12., 23.12., 30.12., Štědrý den a 31. 12. 2013

Betlém se pouští v tomto čase:

úterý – sobota : 10°°, 11°°, 14°°, 15°° a 16°° hod.

neděle: 10°° a 11°° hod.

1. ledna 2014 : 14°°, 15°° a 16°° hod.

Těšíme se na vaši návštěvu.

Konání akce

od do  
01.01.2013 (Úterý) 31.12.2020 (Čtvrtek)